Delfíní zátoka

Scházíme z kopce po cestě a náhle se před námi otevírá fantastický výhled, je to cesta podél pobřeží moře. Jsem překvapený, že na tomhle místě je moře a že je léto. To teplo je moc příjemné.

Dostaneme se k nějaké zátoce a najednou spatříme, jak vyskakují z vody delfíni! Juch! Jeden připluje až k nám, hladím si ho, je na dotyk přesně takový, jakého jsem si ho vždycky představoval. Jsem úplně šťastný. Dozvídám se, že prakticky každý v téhle zátoce si už pořídil delfína. Někdy plavají spolu. Jeden delfín je ale spíš trochu žralok, je třeba ho neustále udržovat v pohybu a něčím zaměstnávat, jedině pak není nebezpečný.

Pokračujeme dál, na konci se ještě brodíme vodou, malými peřejemi, a dostaneme se tam, kam jsme měli namířeno, je tam nějaká stavba, takový zámeček.

Ráno se probudím s takovou lehoučkou radostí, která vydrží až do večera.