Na hřbitově

21. červen 2009 | 22.17 | rubrika: orbis pictus

Na kamenné zídce ohřáté sluníčkem se kochám mravenci a těmi malilinkatými červenými broučky, určitě víte, které myslím, když je rozmáznete, tak po nich zůstane červená tečka, ale to už dávno nedělám. Pak slyším nějaké šourání, ale nikoho nevidím. Chvíli obdivuji některé hrobky a čtu si jména. Je jich tu několik opravdu honosných, ani byste nemuseli sklánět hlavu, abyste vešli dovnitř. Přemítám,

Pozvánka

17. červen 2009 | 15.48 | rubrika: orbis pictus

U vchodu do metra se každý den hraje rybičky, rybičky rybáři jedou. Často mě lapí. Postávají tam kluci a holky v reklamních tričkách a loví duše na všemožné charity a nadace. Myslel jsem, že tenhle v černém je od Greenpeace, byli tu už včera a většinou mě svedou otázkou "máte rád přírodu?". Jasně že mám, jenomže pak mi sami špatně nahrají "máte čas?" a to nemám. Mají být rafinovanější, jako když někde odchytávají zbloudilé a zmatené zvíře.

Ale tohle byla jiná bludička, už zdálky si mě vyhlédl a poklepával si nachystanými deskami, nemohl jsem se mu vyhnout a hypnotizován jsem mířil přímo k němu. Překvapivě měkkým hlasem na mě spustil: "můžu vám dát zajímavou pozvánku?" Zvědavě jsem nakoukl do letáku, který hlásal "Konec světa, Svědkové Jehovovi". Tak to je mi moc líto, pozvání bohužel musím odmítnout, dneska se mi konec světa nehodí, už něco mám, ale jindy rád. Ani se kupodivu moc nebránil.

Kavka, trdlo

10. červen 2009 | 11.29 | rubrika: orbis pictus

Dneska unikla jedna kavka ze spárů smrti tramvají. Seděla mezi kolejemi, vypadalo to, že odlétne, ptáci ve městech jsou otrlí a často machrujou a uhnou až na poslední chvíli, jenomže tahle se k tomu pořád neměla, zato tramvaj už se měla k odjezdu, naštěstí přiběhnul vysoký pán, popadnul ji a hodil na trávník. Kavka vykvikla, znělo to trochu jako "díky" a pán byl rád. Nastoupil pak se mnou do tramvaje a viděl jsem, jak se ksichtí, právem. Kavka ještě asi neměla svoji ranní kávu, není to žádné ranní ptáče, proto tam nejspíš seděla jako pecka. Někde jsem četl, že kdo zachraňuje životy jiných tvorů, sám si prodlužuje život. Tak žij dlouho, pane! A ty, kavko, trdlo jedno, taky.

kavka

Paní v bistru

5. červen 2009 | 16.44 | rubrika: zdravověda

Jdu do bistra na oběd. Už mají jen vepřové á la bažant. "Co to bude?", ptá se paní. "Tak já prosím toho bažanta." Paní zčervená a cukají jí koutky. Pak nahlas zakřičí na kuchaře, přestože stojí sotva dva kroky od ní, takže to slyší celé bistro, "jednoho bažanta pro pána," a to už hýká smíchy a kuchař je taky pobaven. Celou dobu, co jím, na mě paní vrhá pohledy a pokaždé se zase děsivě rozesměje. Nakonec už se ani já neudržím a mám problémy bažanta vůbec dojíst. Nakonec se loučíme ve výborné náladě, nicméně jsem pevně rozhodnut, že bažanta si tady příště už nedám.

Domovní schůze

3. červen 2009 | 23.10 | rubrika: orbis pictus

Domovní schůze! Hlásá cedule na nástěnce, dnes v 19:00 v sušárně. Rozhodně jdu, jednu jsem kdysi prošvih a pěkně mě za to vypeskovali, horko těžko jsem se z toho vymluvil. Snad skvělá příležitost poznat všechny obyvatele zdejší nory, myslím si. Ve skutečnosti je to spíš zakuklená výzva k boji, jak se ukáže. Klidně by tam mohlo být napsáno: dnes půdní orli proti červeným lebkám z lodžií.       

danse macabre

29. květen 2009 | 15.22 | rubrika: zdravověda

Ráno mě probudil břichabol, výjimečně to nebyli popeláři.  Tu chvíli, kdy jsem jen ležel v křeči (a jaké krásné sny se mi předtím zdály, ještě jsem na ně chtěl navázat, ale už to nešlo), jsem věnoval úvahám o tom, kde všude na dnešní trase, kterou musím vykonat, jsou záchody, v práci dobrý, to nějak dám, pak odpolední návštěva za koťátky spojená s výběrem jednoho z nich, to taky půjde, prý

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 72x

Kráva

27. květen 2009 | 10.12 | rubrika: zoologie

Babča v supermarketu, tlusté pruhované ponožky, kamaše a stejně pruhovaná mikina, šine se mezi regály opřená o ten největší vozík a vrazí do regálu balených vod, "hergot, to jsem ale kráva" uleví si nahlas. Tak takhle kráva mě pěkně rozesmála.

Ohleduplnost v metru

25. květen 2009 | 12.48 | rubrika: zdravověda

Proč mi v metru nikdo neřekne, že mám rozepnutý poklopec? Každý slušný člověk by na to hned upozornil nebo rovnou zapnul. I když jen koukat a strkat loktem do druhého "hele, koukni na na támhletoho ...", je o dost zábavnější, uznávám. Minule jsem pro změnu jel celou cestu s ručníkem přehozeným přes ramena, měl jsem ho tam už z koupelny od rána, a taky nikdo ani nekvák. Až když jsem vystupoval a ručník zůstal na sedačce, jedna paní na mě zavolala. Z vděčnosti bych jí nejradši ten ručník za odměnu přenechal.

Sobotní feromony

23. květen 2009 | 23.57 | rubrika: zdravověda

Včera večer jsme se s Kolouškem domluvili, že ráno půjdeme trochu hýbat s našimi těly, je to taková naše pravidelná loutkohra, na pohled dost komická. Sraz zhruba na jedenáctou. Byl jsem rád, že když jsem na místo dorazil za deset dvanáct, Koloušek tam ještě nebyl. Ještě měl jít M., ale ten buď už odešel nebo ani vůbec nepřišel. Jestli odešel už dřív, tak nám sotva uvěří, že jsme taky byli cvičit. Koloušek říkal, že by nám na to slečna za barem mohla vystavit potvrzení. Dostal jsem klíček od skříňky 40, kterou přede mnou už roky nikdo neotevřel, byly v ní chomáče prachu a ještě se mi podařilo klíček zničit, umělohmotná hlavička se celá odrolila a oddělila od té kovové části. Musel jsem to pak narafičit.

Když se vejde do šatny, udeří vás hutný pach všech zpocených těl, která se tu kdy převlékala, vzduch by se dal krájet, pot vsáknutý do koberce bohužel taky. Nejprve jsme se nad sebou naoko pohoršovali, že se po sprše utřeme do stejného ručníku, který jsme předtím používali v tělocvičně, ale kdo by to pořád pral, no ne? Pak jsme vtipkovali, že mnohem horší by bylo utřít se rovnou do toho koberce a Koloušek na závěr vymyslel, že to by mohlo skvěle fungovat jako feromony, natřít se trochu tímhle výměškem, který produkují ti nabušení svalovci, kteří sem chodí především,  pak bychom na okolí zcela bez námahy působili jako oni, jen jednou dvakrát týdně bychom se sem přišli znova natřít. Ale s tímhle vtipem musel počkat až ven, protože v šatně zrovna jeden z nich byl. Tak takhle někdy trávíme soboty.

Obyvatelé

23. květen 2009 | 23.02 | rubrika: zoologie

V muminím údolí žije spousta obyvatel, i když většina z nich o tom ještě neví a možná bude lepší, když o tom ani vědět nebudou. Tohle jsou ti první, kdo se sem právě nastěhovali: Koloušek, Ronja, Poštolka, Fremen, Jeníček P, Slon, Luisa a Lotka, Dášeňka. Je to jen zdánlivě nesourodá společnost, ve skutečnosti se skvělě doplňují.