Sehnu se, abych si zavázal tkaničku, a najednou mi začne téct na hlavu voda a to jakože hodně, okamžitě mě napadne, že nade mnou asi někdo právě zalil kytky a mě k tomu přidal taky, na jazyku se mi rázem začnou sbíhat slova jako "debil" a "kerej"
Vracím se večer domů, střihnu to takovou tmavou cestou za supermarketem, zpozoruji postavu, která se z cesty svalí na trávník, asi opilec, říkám si, když dojdu k němu, zželí se mi ho a ptám se, jestli nechce nějak pomoct
Stalo se vám už někdy tohle?

Ale já za to vážně nemůžu, byl jsem jenom zamyšlený.
Někdy si připadám jako slepá vývojová větev, takový experiment.
Spěchám do zápisu, už tam čeká velká fronta, rychle otevírám skříňku, abych si vyndal pokladničku, a stanu se svědkem dramatické scény
Vylila se mi voda po holení do batohu, zrovna taková dost intenzivní vůně, myslím, že mě teď bude pár dní provázet, přišla se mnou až domů jako zatoulaný pes, zatím jsem ji ubytoval v předsíni, kam jsem batoh odložil, ale kolíček na nos se mi teď bude také hodit.
Pokaždé když jdu domů přes most, vidím nad řekou kroužit tři kachny, v sevřené formaci si to sviští na obloze, někdy zalétnou až na Kampu, otočka, vracejí se, pak mi na chvíli zmizí z dohledu a vynoří se na druhé straně mostu. Ne dvě, ne čtyři, právě tři. A pořád ty samé!
A tuhle zase. Říkám si, zdalipak tam asi budou. A nebyly. A pak byly! Odněkud se vynořily a zase létají.
Ach jó, Střípek asi půjde pryč :-(( Kdo mi bude teď provádět různé neplechy? Tuhle zas byla jedna, pochechtával se a mnul si ruce: "Čekej nějaké zlo." Prohledal jsem, co se dalo, ale na nic jsem nepřišel. Tím víc se smál: "Dozvíš se to v pravý čas. Ale není to nic nového, takové obyčejné zlo, které už znáš." A skutečně, za pár dní jsem si všimnul, že mám nějak podezřele hodně rezervací - Markýzem de Sade počínaje a různými Kámasútrami konče.
Sypu ptákům krmení na parapet do takové malinké čajové mističky. Tedy takhle, žádné ptáky jsem tam ještě ani jednou neviděl, ale krmení zmizelo vždycky. Jenomže tentokrát zmizela i čajová mistička, buď ji shodili dolů na ulici a rozbila se (ale žádné střepy jsem nenašel), nebo si ji odnesli, protože se jim líbila, straky jedny.
Mám ještě druhou takovou mističku, ale chci o ni opravdu přijít?
Kamarádi náhodou odhalili moji aktivitu na k4u. Tady je přepis jejich reakcí z jiného fóra, až mě polil studený pot, když jsem se dočetl:
"Čím žije Žahour?"
Knoflíkové války prohrávám na celé čáře. Sedím na registraci a přijde mi email od Střípka-Fremena. Dychtivě ho otevřu, protože to je vítané osvěžení: "Měl by sis častěji mýt nohy, dej si pozor, abys nechytil čajomorku nebo botomorku." Potichu zuřím, protože vím, že mi něco provedl, ale nemůžu teď opustit registraci, takže jen trnu, co to asi kde zas bude.